Podívejte se na naše aktuální nálezy hub. Fotky pro tuto záložku pořizuje Hana Č. (není-li uvedeno jinak) a mají pouze a jedině dokumentační charakter. Jsou vyfocené malým kompaktem často za použití blesku, což by opravdový mykofotograf nikdy neudělal 😁.
Cílem tohoto snažení je prokázat platnost našeho oblíbeného hesla:
"Houby rostou pořád!"😋
U taxonů, které jsou určené do druhu a v galerii již mají svou stránku, jsou názvy funkčními odkazy.
Tři týdny od prvních dešťů jsme se zašli podívat na louky, které byly v předchozích letech touto dobou plné rozmanitých hub. Letos jsme však našli pouze pár plodnic helmovek hnědobřitých a jinak vůbec nic. Naštěstí v přilehlém lese začaly růst různé helmovky
a houby na dřevě. Moc potěšil krásný trs helmovky žlutonohé i krásná hlíva hnízdovitá.
Po nepříliš deštivém září a abnormálně suchém a teplém říjnu konečně trochu sprchlo. Zajeli jsme se podívat na stepní trávník, kde v minulých letech rostla špičatička stepní. Nenašli jsme ani jednu plodnici, místy vymizel i ten trávník.
Jedinou houbou na lokalitě byl trs šupinovky kostrbaté.
Po návratu z dovolené jsme do našich lesů vůbec nevyrazili. Dlouhotrvající sucho a na říjen extrémní horka nedávaly moc šancí potkat něco zajímavého. V této smutné době jsme se jen kochali fotkami zajímavých nálezů ze šťastnějších končin naší země a proto jsme bez váhání využili úžasnou nabídku vzácného kolegy z Jesenicka, který zájemcům umožnil shlédnout lokalitu nádherné a vzácné kyjanky Zollingerovy. Tahle překrásná houba u nás nikdy neporoste, takže jsme si to parádně užili. Nádherné houby! Díky moc!
Dočkali jsme se dovolené a zamířili do oblíbených jižních Čech, tentokrát k Soběslavi u Tábora. Ihned po příjezdu nás místní informovali, že houby rostou, i když ne nějak přehnaně. V rozporu s touto informací bylo překvapivé zrušení plánované výstavy hub v Táboře z důvodu "nedostatečné fruktifikace". Ukázalo se však, že hub rostl dostatek, jak na talíř, tak k bádání. Houbové galeje z loňska se neopakovaly a dovolená byla příjemně houbová.
Vedro a sucho přerušil deštík, který sice osvěžil a zachránil mnohé před uschnutím, nicméně houbám k významnějšímu růstu nestačil. V lesích je jak v sauně a tak jen malá procházka za vlhkým vzduchem. Potěšila maličká zajímavá rážovka a outkovka, jejíž určení nás teprve čeká.
Vedro přetrvává, sucho roste, na obloze ani mráček a bouřky chodí opět jinudy. Ve sdělovacích prostředcích se to hemží titulky ve stylu "Houbařské žně na jižní Moravě", což se naší oblasti rozhodně netýká. Vysychají potůčky i mokřady, hub citelně ubývá a na sběr či na nějaké to bádání je jich nezřízeně málo. V této nouzi potěšil i jeden jediný hřib smrkový a skupina mladých pýchavek obecných.
Zajeli jsme se podívat na naše oblíbené Táborsko. Sucho tam bylo znatelně menší než u nás, konzumních hub tak akorát a začaly být houbově zajímavá lesní spáleniště. Radost udělala naše první
spálenitka smutná, holubinka kolčaví a ryzec zprohýbaný. Potěšily i oba zvonečky, alpský i uhelný.
Vrátilo se vedro, vítr a sucho, přesto je vlhko v lesích ještě znát a hub bylo celkem dosti jak do košíku, tak k bádání. Za plného slunce se však hodně špatně fotilo i hledalo. Velkou radost udělala naše první řasnatka mokřadní, lakovka zakroucená,
letos první hřib plavý a opět trepkovitka šafránová - letos mají svůj rok.
Ochladilo se a propršely dva dny, nádhera 😋 Vyrazili jsme se nadýchat vlhkého vzduchu a zjistit, zda se již vláha projevila. Nejvíce bylo hub rostoucích na dřevě, z mykorhizních zdobila les pouze jedna jediná holubinka.
Velkou radost udělal prvonález štítovky jinošské, nádherné a nezvykle velké plodnice trepkovitky šafránové, drobná helmovka přeútlá a po dlouhé době se ukázala hlívička stopkatá.
Naše toulavé boty letos nejsou k zastavení, a tak jsme se vydali za houbami tentokrát do Jeseníků. Do oblasti, kde na rozdíl od Znojemska pršelo a dalo se očekávat pěkné houbové nadělení. Trefa! Velkou radost udělal vzácný bochníček bez českého jména,
rosolovec červený, náš první ryzec Bresadolův, teprve druhý nález zvonečku alpského a kosmatka, na jejímž určení se ještě pracuje.
Udělali jsme si výlet na spáleniště, které ale natolik zarostlo vegetací, že jsme zvolili procházku po lesních cestách a kolem potoka. Velkou radost nám udělal náš první nález zvonečku alpského a zemničky poloponořené.
Návrat ze Šumavy byl jako přesun do jiného podnebného pásu, z vlhkého příjemného klimatu do sucha a horka. Po týdnech sucha však konečně přišla trocha deště a my se vydali za houbami opět k potůčku. Potěšila kosmatka černoplstnatá a letos první hřib modračka.
Dopřáli jsme si týden na Šumavě s cílem prozkoumat horské potůčky a prameniště, biotopy u nás nevídané a o to víc lákavé. A bylo to úžasné, vodní houby byly v každém potůčku, vodničku terčovitou stejně jako vzácnou kosmatku Pilátovu jsme potkali poprvé, překvapila maličká míhavka rostoucí na jehličí a zaujala řasnatka, jejíž určení je pěkná detektivka.
(Dodatek: Záhadnou řasnatku nám nakonec určil francouzský mykolog pan Nicolas VAN VOOREN, prostřednictvím www.ascofrance.com. Je to řasnatka dosud bez českého jména Phylloscypha badioides. Děkujeme a jásáme nad super nálezem!!)
Měli jsme tu čest zúčastnit se jubilejního 30. setkání slovenských a českých mykologů tentokrát na Slovensku v Pružině, malebném sídle v srdci Strážovských vrchů.
Cestou na Slovensko jsme se zastavili u známého mykologa, který nám ochotně ukázal nádherné a vzácné houby, kalichovku lužní a řasnatku vínovou. Díky moc, byl to pro nás parádní zážitek!
Uplynuly asi čtyři týdny od velkých dešťů, ale na růstu hub se to zatím překvapivě neprojevilo. Celkově je jich velmi málo, přeto potěšily první exemláře hřibu dubového a velkou radost udělal nález nové lokality hrotnatečky sladkovonné.
Vypravili jsme se na jednu z vycházek pořádaných NP Podyjí, tentokrát na téma "Houby z pohledu lesníků", a dotkli se tak houbového světa zase v jiné oblasti, než kterou se běžně zabýváme. Během vycházky potěšily první muchomůrky slámožluté a na její závěr řasnatky olivově hnědé.
V lese je stále hodně vlhko, teploty jsou ideální a houby začínají růst místy docela hojně. To platí zejména pro krásnou řasnatku olivově hnědou a pro májovky.
Obrovskou radost nám udělala nejmenovaná osoba dobrého srdce, která nám dala tip na lokalitu baňky velkokališné kousek od Znojma. Bylo to naše první setkání s touto nádhernou houbou a bylo to úžasné, Díky moc!
Zajeli jsme si do jižních Čech na oblíbená i nová místa zjistit, jaké houby zde v tomto období rostou. Překvapil mohutný výskyt chřapáče běločerného i první vodní houbičky.
Krátká procházka za desticí okrouhlou byla plná slunce a komárů. Desticím se dařilo výborně, spousty parádních plodnic, z nichž některé narostly do překvapivých tvarů a velikostí. Nečekanou radost nám udělal první nález sametovky bezpóré.
Vypravili jsme se do krásných jihočeských lesů pátrat po houbách, které u nás nemají vhodné prostředí. Splněným cílem výpravy byl nález nádherné kalichovky okoličnaté.
Stále se honí přeháňky, dnes byla první jarní bouřka a padaly i kroupy. Jarním houbám se stále daří, radost udělaly nové lokality terčovnice a nádherný a vzácný choroš voštinovitý.
V minulém týdnu napršelo nádherných 58 mm, pršelo pomalu a voda se krásně vsákla všude, kde jen to šlo. V lese to krásně voní a houby pomalinku narůstají. Velkou a nečekanou radost udělal první smrž polovolný.
Přetrvává chladno s občasnými slabými srážkami. Daří se houbám rostoucím na dřevě, potěšila letos první krásná terčovnice síťnatá a nová lokalita kráterokrčky, která ale rostla v dvoumetrové výšce a nepovedlo se ji pěkně vyfotit.
Potřebovali jsme vidět sytě zelený mech a podmáčený les, takže se vypravili do jižních Čech. Zopakovali jsme si loňské jarní toulání třeboňskými lesy. Velkou radost udělal nález ušíčka černého a dřevního a důvodem k oslavě byla naše první outkovka neladná.
V minulých týdnech se ochladilo, přišly mrazíky a na konci extrémně suchého března spadlo celých 5 mm srážek. V lese se konečně nádherně dýchalo a jarní houby nezklamaly.
Sucho přetrvává, teploty se šplhají k dvacítce a často fouká více než svěží vitr. Do takového počasí se houbám moc nechce a lze nalézt jen ty nejstatečnější.
Uplynul suchý týden složený ze slunečných a větrných dní a mrazivých nocí. Na odkryté půdě začíná být vidět sucho. Potěšil nález letos prvních pouhé 3 mm velkých terček žilnatých.
Po týdnu jarních teplot hojně vyrazily houby rostoucí na smrkových šiškách a stále se daří houbám, které rostou na dřevě. Odpoledne se vrátila zima a s ní pořádná sněhová vánice.
Po delším vpravdě zimním počasí se daly najít hlavně houby rostoucí na dřevě. Překvapila skupinka třepenitek cihlových a malý posel jara - jehnědka olšová.
Nebylo úplně příjemné počasí, všude hodně mokro, foukal čerstvý vítr a teplota těsně nad nulou. Přesto potěšil prvonález chlupáčku krátkochlupého a opakovaný nález kalichovky zimní.
Poslední den v roce panovalo příjemné teplo, naprosté bezvětří a houbám se stále dařilo. Potěšilo množství druhů, což byla důstojná tečka za houbově velmi vydařeným rokem 2022.
Po měsíci konečně v lese. V dešti, mokru, zimě a vichru, se špatně nastaveným foťákem a jedinou zpola nabitou baterkou v něm - tímto se omlouvám za některé ne zcela vydařené fotky.
Hub byly spousty, zejména těch pozdně podzimních a obrovkou radost udělal prvonález kalichovky zimní a další objevená lokalita voskovičky černavé.
Dlouho pořádně nezapršelo, houby přestávají růst a ty co lze najít, jsou většinou suchem dosti poznamenané.
Přesto se zadařil pěkný nález, poprvé jsme potkali čechratičku čirůvkovou (Ripartites tricholoma).
Dovolená na Táborsku byly "houbový galeje". Rostly houby konzumní v míře vrchovaté a těch zajímavých
a vzácných bylo též dostatek. Takže paráda, jen bude ještě nějakou dobu trvat než se povede naplnit
galerii v "JINDE ROSTOU" všemi zdokumentovanými nálezy.